Právní úprava práva stavby v OZ jej pojímá jako nemovitou věc s tím, že stavba zřízená na základě tohoto práva stavby je součástí práva stavby, tedy nemovité věci. To má ten důsledek, že tato stavba se nestává součástí pozemku. Právo stavby je však maximálně na 99 let, takže po uplynutí doby trvání práva stavby se stavba (nedojde-li k dohodě mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem staby, kterou se uspořádají vlastnické vztahy jinak) stane součástí pozemku nebo -pokud je dočasná-by měla být ( i zhlediska veřejného práva) odstraněna.

Z ust. § 498 odst. 1 věty poslední OZ plyne mj. i požadavek, aby (má-li jít o nemovitou vě dle tohoto ust. OZ) jiný právní předpis než OZ stanovil o této určité věci, že není součástí pozemku. Má být dle OZ taková dikce v jiném právním předpisu výslovně anebo stačí, aby ze zvláštní právní úpravy pouze jednoznačně plynulo, že daný zvláštní předpis přiznává určitému objektu právní povahu samostatné, od pozemku, na němž se nachází, odlišné věci, a citovaná dikce uváděná OZ se ve zvláštním právním předpisu nacházet výslovně nemusí?

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na oprávnění prokuristy při podepisování účetních výkazů: je prokurista oprávněn k podpisu účetních výkazů (výkazy ZZ, Rozvaha) za právnickou osobu ?

Děkuji

Dobrý den,
dotazuji se, prosím, na rozdíl při odškodnění úrazů dětí MŠ a ZŠ dle NOZ.

Děkuji.
S pozdravem

Jaroslav Štich

Dobrý den. Jaké jsou změny od 1.1. 2014, když koupím dům. Daně,/ z koupě, prodeje,daně z nemovitostí/.Děkuji

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na úpravu Publiciánské žaloby v NOZ. Je s touto žalobou spojen pouze § 1043 nebo s ní lze spojovat i § 1044?
V důvodové zprávě se píše, že:
"Kdo drží věc poctivě a oprávněně, má vůči všem, kdo mají slabší právo, stejnou
možnost žalovat, jakou má vlastník. Touto úpravou se rozšiřuje ochrana držby oproti obecné
úpravě posesorní ochrany, ovšem jen pro případ držby poctivé a oprávněné. Z praktických
důvodů se poskytuje obdobná ochrana i tomu, kdo má věc u sebe i z jiného právního důvodu