Ve dnech 6. – 9. března proběhne závěrečné zasedání Pražského studentského summitu o co se jedná a jaké možnosti nabízí mladým lidem tato událost jsme se zeptali Víta Dostála, koordinátora modelu zasedání Rady EU.
Když se řekne summit, většina lidí si v dnešní době představí zasedání vrcholných představitelů členských států EU, i taková která pořádá české předsednictví. O čem je ale Pražský studentský summit (PSS)?
Pražský studentský summit je unikátní setkání studentů, kteří se zajímají o mezinárodní politiku a mezinárodní vztahy. Před samotným summitem se setkají již na přípravných workshopech a poté na čtyři dni samotného zasedání summitu a jednají v modelech tří klíčových mezinárodních organizací a to OSN, NATO a EU. Model OSN je určen středoškolákům a je také z těchto projektů největší a má i nejdelší historii. První zasedání modelu OSN se konalo tuším v roce 1995. Model NATO je taktéž určen středoškolákům a probíhá v angličtině. Evropská unie je troufám si říci z těchto organizací nejsložitější, takže Model EU je určen i vysokoškolským studentům.
Jak často se PSS pořádá, kdo se jej může zúčastnit a kde případně zájemci mohou získat informace?
Pražský studetnský summit se pořádá každý rok. Pokud to vezmeme od těch prvních přípravných setkání, tak ta se konají od října každý měsíc až do března, kdy probíhá závěrečná konference. Účastnit se mohou tedy středoškoláci i vysokoškoláci a nezáleží tolik zda se vyloženě zajímají o mezinárodní politiku, protože např. v modelu OSN zasedají různé Komise a výbory, např Komise pro udržitelný rozvoj, nebo Světová zdravotnická organizace, takže studenti s rozlišnými zájmy mohou získat lepší vhled o tom, jak se tato témata řeší na celosvětové úrovni. Středoškoláci se mohou hlásit do modelu NATO a OSN v září a vysokoškoláci do modelu EU během listopadu až začátku prosince. Bližší informace si mohou zájemci snadno vyhledat na stránkcáh Asociace pro mezinárodní otázky (www.amo.cz), která summit pořádá, a nebo přímo na stránkách Pražského studentského summitu – studentsummit.cz.
Letos proběhne v rámci PSS již potřetí také model zasedání Rady EU. O čem se bude jednat a co účastníky čeká?
Organizátoři se pokaždé snaží agendu Rady EU strukturovat tak, aby témata jednání byla konfliktní mezi jednotlivými členskými státy, aby z toho studenti měli i zábavu. Snažíme vybírat témata snadno uchopitelná a také aktuální v době konání summitu. Letos tomu není jinak. Co se týče otázek vnější zahraniční politiky Unie, tak se zaměříme na hledání společného postoje EU k nové Obamově americké administrativě a vymezení témat, ve kterých by Evropská unie chtěla spolupracovat se Spojenými státy. Dalším tématem, které se objeví je směrnice o pracovní době, což je žhavé téma již přes čtyři roky projednávané v evropských institucích a české předsednictví si vzalo za cíl završit tuto iniciativu. Takže uvidíme jestli budeme tak úspěšní jako české předsednictví nebo dokonce úspěšnější:-). Dalším tématem, které bude na stole Rady bude regulace cen roamingových SMS zpráv, téma, které je zajímavé pro každého mladého člověka.
Účastníci mají taktéž možnost zdokonalit se v praxi ve vyjednávání a dalších měkkých dovednostech. Když se ohlédneš do minulosti Pražského studentského summitu a modelu Rady EU, pomohla tato simulace jednání účastníkům i v budoucím směřování, třeba do diplomatických služeb nebo třeba při přípravách českého předsednictví?
Když se podívám na účastníky modelu Evropské unie, tak několik z bývalých účastníků přímo okusilo už i bruselské prostředí a to jak pracovně tak v rámci různých stáží např. při zastoupení krajů ČR. Jedna z našich účastnic je v současné době přímo i v diplomatických službách ČR. Takže úspěchy jednotlivců jsou.
Co vedlo Tebe osobně k tomu, že si se stal koordinátorem modelu jednání Rady EU?
Já jsem se účastnil prvně modelu OSN před pěti lety jako středoškolák a moc se mi to líbilo. Poznal jsem hodně lidí s podobným zájmem o mezinárodní politiku a to prostředí mě začalo lákat, takže po dvou letech v modelu OSN jsem řekl, že bych měl zájem podílet se na organizaci neboť jsem už přešel na vysokou školu a nemohl se zúčastnit. Stal jsem se tedy členem přípravného výboru a po dalších dvou letech tam, jsem byl vybrán i na koordinátora modelu EU. A je to velká výzva, člověk se naučí spoustu praktických věcí, teď před zahájením summitu mohu říci především operativnosti:-). A je to hodně velká zkušenost, která se určitě zhodnotí.
Myslíš si, že i mladí lidé mají možnost ovlivnit co se děje kolem nich a zasáhnout do veřejného života?
Já si myslím že ano. Mohu uvést i jeden příklad. Pokud se nepletu tak např. projekt studijních stáží Erasmus vzešel v 80. letech přímo od studentů, kteří se dostali až ke dvěřím Francoise Mitterranda a vysvětlili mu k čemu by takový projekt byl a proč je dobré ho prosazovat. Dnes vyjíždí každoročně desetitisíce studentů z celé Evropy na studijní pobyty díky tomuto projektu. Takže si myslím, že v řadě oblastí mohou mladí pozitivně ovlivnit rozhodování politiků, kteří drží naše osudy částečně v rukou. Na základě podobných zkušeností vznikla i evropská politika mládeže a strukturovaný dialog přímo s mladými lidmi.
Jak by si popsal Evropu a EU svýma očima?
Já myslím, že je velmi důležité vidět Evropskou unii jako velkou příležitost. Ono to vypadá docela sexy, ta modrá a žluté hvězdičky… ale hlavně je důležité hledat příležitosti a nebát se za nimi jít a to platí nejen v diplomacii, ale i v běžném životě člověka.
Děkuji Ti za rozhovor a přeji příjemný a úspěšný summit
Jan Husák