Evropa mladýma očima

Rozhovor s Vítem Nejedlem – styčným koordinátorem českého předsednictví

…aneb mladí pomáhají s českým předsednictvím na nejvyšší úrovni. Co to obnáší a jaké to je?

Ty jsi jedním ze styčných koordinátorů českého předsednictví, tzv. Liaison officer. Co si pod tímto představit?

Práce je to velmi zajímavá, protože liaison officer doprovází delegaci, a hlavně vedoucího delegace, po celou dobu pobytu v České republice. Jde v podstatě o to, že daný ministr, státní tajemník, nebo jiná osoba, která zastupuje cizí zemi, má neustále poblíž někoho, na koho se může spolehnout po celou dobu pobytu. Podáváme tedy základní informace o programu, jsme na blízku a dokážeme pomoci, když je zapotřebí. Znamená to například, že dohlédneme to, aby byla včas přistavena limuzína pro odvoz do hotelu nebo na jinou část programu. Zajišťujeme také komunikaci s ambasádou příslušného státu předtím, než delegace vůbec přijede.

A jakou delegaci doprovázíš Ty?

Já mám na starosti Irsko. Na každou zemi jsme vždycky dva, pro případ, že se jeden z nás může daného zasedání zúčastnit, tak ho zastoupí ten druhý. Se svým přidělením k irským delegacím jsem spokojený, protože Irové jsou velmi přátelští a otevření lidé a zatím s většinou delegací, které tady byly, byla i legrace. To se u politiků tak často nevidí.

Jaká byla cesta za touto prací. Ne každá předsednická země se rozhodne využít studentů vysokých škol. Vím, že probíhalo poměrně náročné výběrové řízení, museli jste projít řadou školení… Můžeš nám trochu přiblížit samotný proces?

To máš pravdu, ta cesta byla skutečně dlouhá a skoro bych řekl trnitá. (smích) Uskutečnily se dva pohovory a jeden test, přičemž ten test mi přišel hodně těžký. Říkal jsem si, že je skoro těžší než u nás na vysoké škole. Byly tam opravdu detailní otázky na fungování EU. Museli jsme umět přiřadit například jednotlivé procedury rozhodování ke konkrétním politikám EU apod. Ten test byl ale všeobecný, byly tam i otázky z české kultury, z oblasti diplomatického protokolu a jednou z částí byl i překlad do angličtiny.

A jaká školení jste museli poté absolvovat?

Před začátkem předsednictví proběhla celkem tři školení. Tam jsme se věnovali společenské etiketě, komunikačním dovednostem, bezpečnosti práce a také první pomoci.

Na co zatím nejraději vzpomínáš?

Vždycky mě potěší, když se ministr ukáže jako člověk a nejenom jako politik. Vzpomínám třeba na irského ministra práce a sociálních věcí, který byl na jednu stranu aktivním diskutérem v jednacím sále, ale zároveň velmi zábavný během doprovodného programu.

Máš i nějaké negativní zážitky, co bys byl raději, aby se nikdy nestalo?

To snad ani ne, člověk je jen často velmi unavený. Ale určitě se nestalo nic, co bych byl raději, aby se nestalo.

Jaká panuje atmosféra v zákulisí českého předsednictví?

Atmosféra je opravdu příjemná, daří se zvládat vypjaté a stresové situace s nadhledem. Člověk ví, že se na ty druhé může spolehnout. V zázemí organizačního týmu funguje vzájemná atmosféra pomoci a to se projevuje i navenek. Zatím máme od jednotlivých delegací jen pozitivní odezvy, takže minimálně ta logistická příprava předsednictví je zvládnuta velmi dobře.

A máš nějakou „veselou historku z natáčení“ ?

Žádné irské delegaci, kterou jsem doprovázel, se žádné veselé faux pas nestalo. Pro rozhovor možná bohužel, ale jinak naštěstí. (úsměv)

A sdílíte takhle mezi sebou s ostatními liaisony zážitky a scházíte se i mimo práci?

Asi nepřekvapím odpovědí. (smích) Samozřejmě, že se po zasedáních zajdeme někam pobavit, takže o ty klasické studentské radovánky nouze není. Jsme přeci jen parta mladých lidí.

Ty vedeš také pražskou redakci cafebabel.com. Můžeš nám tento projekt trochu přiblížit?

Celý projekt je jednak internetovým magazínem, ale zároveň se jedná i o společenství mladých Evropanů, které zajímá současné evropské dění. Celá idea projektu vznikla, když se čtyři studenti během programu Erasmus scházeli v kavárně ve Štrasburku a po návratu domů jim přišla škoda nadále v podobných debatách o Evropě nepokračovat. Proto vytvořili kavárnu aspoň virtuální – nejprve jednoduché internetové stránky a následně za pomoci dalších kamarádů zakládali místní redakce po celé Evropě. A jednou z těch prvních místních redakcí, byla i ta pražská. Mimo hlavní stránky http://www.cafebabel.com máme i svůj vlastní blog v češtině a angličtině (http://praha.cafebabel.com), kde uveřejňujeme různé komentáře k evropskému dění českýma očima a také českého dění – pokud možno – s evropským nadhledem. Naše česká redakce je tvořena především vysokoškolskými studenty z Prahy a Brna, ale jsme otevřeným společenstvím pro každého, kdo se zajímá o současnou Evropu. Stačí jen napsat na praha@cafebabel.com. Pořádáme taky neformální besedy v kavárnách s různými evropskými osobnostmi, a to nejen s politiky. Našimi hosty již byli jak příznivci tak odpůrci evropské integrace, takže nejsme žádnou hlásnou troubu Bruselu, jak se nám občas podsouvá. Naším hlavním cílem je vytvoření platformy k dialogu. Zapojit se může každý, kdo má nějaký názor, a to jakýkoli.

Děkuji Ti za rozhovor a přeji hodně síly do další části českého předsednictví, ať se vše daří jak má, přeci jen to bude ještě ta delší část.

« Zpět