Již uběhl celý měsíc, co Česká republika převzala štafetu předsednictví v Radě EU od Francie. Začátek předsednictví byl velmi rušný, protože ČR musela řešit hned dvě vážné krize – Izraelskou ofenzivu v pásmu Gazy a spor o zemní plyn mezi Ruskem a Ukrajinou.
Česká republika převzala předsednictví od Francie 1. ledna 2009 a stojí tak do 30. června v čele Rady EU. Úkolem předsednické země je připravovat agendu jednání a snažit se koordinovat postup všech členských států EU, když se vyskytne krizová situace. České předsednictví muselo na začátku řešit hned dvě – izraelskou vojenskou operaci v pásmu Gazy a zastavení dodávek zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu.
Do řešení krize v pásmu Gazy se zapojilo jak české předsednictví tak i jednotlivé členské státy. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg stál nejprve v čele diplomatické mise EU, která měla zjistit možné podmínky uzavření příměří. Později v regionu jednal na mimořádném summitu v egyptském Šarm aš Šejchu i český premiér Mirek Topolánek. Z evropských státníků byl velmi aktivní francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo německá kancléřka Angela Merkel. Izrael i Hamas vyhlásily příměří 17. respektive 18. ledna.
Spor Ruska a Ukrajiny o ceny zemního plynu znovu zastavil jeho dodávky do Evropy. Tentokrát celá situace trvala dva týdny a nedostatek zemního plynu poznamenal dvacet členských zemí. Nejvíce Slovensko, které je na ruském plynu zcela závislé. Za české předsednictví jednal se zástupci ruského Gazpromu a ukrajinského Naftogazu ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Za EU na nejvyšší úrovni vystupoval premiér Mirek Topolánek. EU důrazně kritizovala obě strany za nedodržení smluvních závazků a připomínala, že takové jednání poškodí důvěryhodnost Ruska jako dodavatelské země a Ukrajiny jako země tranzitní. EU je z ¼ závislá na ruských dodávkách zemního plynu. Přes Ukrajinu proudí do EU 80% ruského zemního plynu. ČR se bude proto v čele EU snažit klást důraz na větší diverzifikaci dodavatelů i přepravních cest. Velký význam se proto přikládá projektu nového plynovodu Nabucco, kterým má do Evropy proudit plyn z oblasti Kavkazu mimo ruské území.
ČR na sebe v čele EU upozornila také skandálem kolem plastiky Entropa, která zdobí budovu Rady EU v Bruselu. Dílo mělo vytvořit dvacet sedm umělců ze všech členských států. Ukázalo se však, že jediným autorem je David Černý. Plastika vyvolává rozporuplné reakce. Česko muselo čelit stížnosti Bulharska, které protestovalo proti tureckým záchodům, které pokrývají mapu Bulharska na Entropě.
V ČR si však podle průzkumu STEM pro ČTK stále pouze 43% občanů myslí, že je Česká republika na předsednictví dobře připravena. Většina je nicméně přesvědčena, že úspěšné zvládnutí předsednické role je jedním z nejdůležitějších úkolů české vlády v tomto roce. Evropští státníci soudí, že Česko zatím zvládá předsednickou úlohu dobře. Švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmström minulý týden řekla, že navzdory brutálním vnějším podmínkám zvládá ČR předsednictví velmi dobře.
Zdroj: EurActiv (www.euractiv.cz)