Co je předsednictví EU?

Předsednictví EU obecně znamená předsedání jedné členské země v Radě Evropské unie. Členské státy se v této funkci střídají každých šest měsíců. Během této doby je předsedající stát „hlasem i tváří“ EU: mluví za všech sedmadvacet členských států. Zároveň připravuje a vede jednání Rady EU, zastupuje ji na jednáních s ostatními unijními institucemi (Evropský parlament, Evropská komise) a v neposlední řadě reprezentuje Unii navenek, například v mezinárodních organizacích a v jednáních se třetími zeměmi.

Předsedající země má za úkol organizačně a technicky zajistit, svolávat a řídit všechna zasedání Rady a jejích pracovních skupin, které projednávají legislativu EU, připravovat agendu těchto jednání a určovat pořadí projednávaných otázek podle svých priorit. Další významnou úlohou předsedající země je usilovat o vytváření všeobecně přijatelných kompromisů. V době předsednictví se v Bruselu, v předsedající zemi i jinde ve světě koná na tři tisíce jednání na různých úrovních. V průměru je tedy z pozice předsedající země třeba zajistit zhruba dvacet pět jednání denně.

Co jsou „priority předsednictví“?

Každá předsedající země na začátku svého funkčního období předloží Radě EU a Evropskému parlamentu své priority, tedy program hlavních cílů, kterých hodlá v průběhu předsednictví dosáhnout. Tyto cíle vycházejí z aktuální situace a výzev, kterým EU v daném období čelí.

Při výběru priorit se předsedající země ohlíží na priority předcházejícího a následujícího předsednictví, aby tak, aby byla zachována kontinuita.

Jak předsednictví funguje v praxi?

Předsednictví je jedním z nejdůležitějších a nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství v EU. Funkce předsedající země můžeme popsat jako: reprezentační, administrativní, politickou a vyjednávací:

Předsedající stát reprezentuje EU navenek: v určitých oblastech jedná jménem EU s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Tento úkol v politické praxi znamená, že předsedající stát je nucen ke sjednocování postojů všech členských zemí v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. O tuto funkci se předsedající země dělí s komisařem pro vnější vztahy a Vysokým zmocněncem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Předsednictví rovněž reprezentuje Radu směrem dovnitř EU, tedy při kontaktech s ostatními institucemi EU, zejména s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

Neméně důležitou úlohu má předsedající stát na poli organizačním – tedy při administraci a řízení práce Rady EU: podle „manažerských“ schopností je posuzována úspěšnost předsednictví. Z původního úkolu řídit a organizovat schůzky Rady se funkce postupem času rozrostla na řízení všech podob Rady EU a celé soustavy výborů. Předsedající země tak má za úkol organizačně zajistit, svolávat a řídit všechna zasedání Rady a jejich pracovních skupin, připravovat agendu těchto jednání a vybírat diskutované otázky podle svých priorit.

Předsedající stát má přímý vliv na určování projednávané agendy – může tak činit pomocí uvádění nových témat, strukturací agendy pomocí kladení různého důrazu na témata již existující, nebo pomocí toho, jak aktivně s těmito tématy nakládá.

Období předsednictví je pro danou zemi jednou z nejlepších možností národního ovlivnění chodu celé Evropské unie – umožňuje realizovat vlastní priority předsedající země a ovlivňovat organizaci programu.

Předsedající stát má přímý vliv na proces schvalování legislativy – zástupci předsedajícího státu řídí agendu Rady EU ve všech jejích formách a předsedají i podřízeným výborům.

Významnou činností předsedající země je také usilovat o vytvoření všeobecně přijatelných kompromisů – v případech závažných jednání o kontroverzních tématech, kdy mají jednotlivé země neslučitelné názory, funguje jako „vyjednavač“ usilující o zprostředkování výsledné shody uvnitř Rady.

Co je to „předsednické trio“?

Tři po sobě následující předsednické země spolupracují na tzv. osmnáctiměsíčním programu svých předsednictví s cílem zajistit lepší kontinuitu práce Rady EU. Jedná se především o agendy, které po sobě navzájem „zdědí“ a které se nepodaří vyřešit v rámci jednoho předsednictví. Česká republika tvoří trio s Francií a Švédskem na období od 1. července 2008 do 31. prosince 2009, přičemž Česká republika převezme štafetu ve vedení Unie 1. ledna 2009.

Předsedající země (2008–2010)

Slovinsko 1. pololetí 2008
Francie 2. pololetí 2008
ČR 1. pololetí 2009
Švédsko 2. pololetí 2009
Španělsko 1. pololetí 2010
Belgie 2. pololetí 2010